Porota soutěže Active House Award

Text: Martin Verner  Foto: Petr Hejna

Na semináři Active House Idea v Galerii Jaroslav Fragnera v Praze nedávno přednášel rakouský architekt Juri Troy, autor aktivního domu Sunlighthouse u Vídně. Jak sám v rozhovoru říká: „Bylo pro mě výzvou udělat aktivní dům i na místě, které není k výstavbě takového domu moc vhodné.“ A povedlo se to. Vznikl fungující aktivní dům, který víc energie vyrobí, než spotřebuje.

Dovolte, abych začal rozhovor na téma udržitelného stavění Sustainable Architecture a aktivního domu velkým obloukem. Pocházíte z Bregenzu, jak vnímáte po letech Zumthorovu bílou kostku Muzea umění? Jde o stavbu v roku 1997, která vyvolala velký ohlas i v České republice…
Spíš bych zavzpomínal. Když v Bregenzu probíhala prezentace záměru, bylo mi 19 let. Vzpomínám na obrovská a složitá expozé různých autorů. Zumthor přijel jen s pár papíry s návrhem, který vypadal, jako by ho namaloval ve vlaku několika tenkými čarami tužkou. Bylo to jak z jiného světa, velmi působivé…

Nakonec i výsledek je velmi působivý. Co vy osobně považujete za nejdůležitější aspekt současné architektonické tvorby?
V posledních deseti letech pozoruji, že se pohled na tvorbu rozděluje – na jedné straně se zdůrazňují energetická témata, jiní se orientují na komplexnější přístup k tvorbě. Já osobně neredukuji architekturu jen na aspekty topení a spotřeby energií, ale reaguji na topografii, světlo v domě, mikroklima i celkové vyznění stavby. Ostatně i během studia na Akademii výtvarných umění ve Vídni jsme mluvili mnohem častěji o všemožných aspektech stavění, o konceptu, než jen o tom, jak dům vypadá.

Jak funguje model poptávka-nabídka?
Pozoruji, že lidi mají stále větší zájem o energetickou úsporu. Jsou ochotní zaplatit za úsporu, kterou si umějí vypočítat dopředu. Dovolil bych si přirovnání, které jsem prezentoval na jedné konferenci v Rumunsku. Stále se mě ptali, kolik stojí aktivní dům. Vysvětloval jsem, že obecně nedokážu odpovědět. Zdůrazňoval jsem, že roli hrají požadované standardy, krajina, klima. Stále mi nerozuměli, až jsem se musel uchýlit ke zjednodušujícímu přirovnání, zda si raději koupit dražší auto, které pak ale už nikdy nebude k provozu potřebovat benzín, nebo primárně levnější, do kterého ale bude nutné lít až do konce života litry a litry drahého paliva. Stejně vnímám rozdíl mezi aktivním a běžným domem.

V každém případě jde o umění argumentace. Najdou si klienti cestu k aktivnímu domu?
Pro úspěch je zásadní rozhovor s klientem. Obrazně řečeno, ráno se jako architekt setkáte s někým, s kým celý den hovoříte, a večer před sebou máte úplně jiné lidi. Pokud pochopili komplexitu vaší myšlenky, jsou dokonce ochotni zaplatit více.

Zmínil jste neměnné okolnosti, které spolurozhodují o energetické bilanci aktivního domu. Jaký typ krajiny a jaké místo jsou vhodné?
V případě vídeňského domu Sunlighthous byl pozemek nevhodný, zastíněný lesem, orientovaný na severovýchod. Chtěli jsme dokázat, že aktivní dům lze postavit téměř všude, tedy i tam. Bude-li autor přemýšlet o konceptu, vymyslí vhodné řešení. V tom spočívá umění architekta – postavit na daném pozemku dobrý dům.

Jaké základní materiály jste na stavbu tohoto domu použili?
Především jde o dřevostavbu. Lidi se divili, že používáme dřevo z pily bez úprav – kromě nižší ceny je výhodou bezproblémová recyklace. Beton byl vyroben ze strusek, na termoizolaci jsme použili ovčí vlnu a celulózu, na podlahu jako kročejový útlum lněnou fólii, na podlahu recyklované dlaždice.

U čistých dřevostaveb jde často složitě pracovat s akumulací tepla. Jak jste ji řešili v tomto případě?
V této stavbě akumuluje teplo beton užitý v suterénu. Vnitřní povrchy stěn tvoří dřevovláknité desky o síle cca 20 mm a vysoké měrné hustotě, osazené na vnitřní straně dřevěného pláště.

Má aktivní dům nějaké charakteristické stavební znaky, jako je například šikmá nebo plochá střecha?
Neexistuje jednoznačná odpověď. V uzavřené krajině šikmá střecha pomáhá, ale například u tovární haly lze pracovat s rovnou nebo šedovou střechou. Architekt by se měl oprostit od touhy po ploché nebo šikmé střeše. Poctivé je najít to, co je nejlepší. V Rakousku pozoruji, že dnes už přestává být šikmá střecha ostudou.

Jste členem mezinárodní poroty studentské soutěže Active House Award 2011/2012, již organizuje společnost VELUX. Jaký přínos pro vás osobně představuje účast v porotě?
Soutěž považuji obecně za velmi důležitou. Lidi může nakopnout, přimět je přemýšlet o tom, co je aktivní dům. My jsme se projektu Sunlighthous věnovali dva roky a samotné nás překvapilo, co jsme se dozvěděli. Jak o architektuře, tak o sobě. Pro studenty může být velice užitečné vložit se do projektování, přijmout mnoho nových a podnětných informací, včetně těch, které dnes předám na přednášce. Na druhou stranu změnil se kvůli projektu Sunlighthous svět? Ne, řeknu jim, je to jen začátek dlouhé diskuse v nejširších souvislostech. Lidé se mohou přijít podívat, uvědomit si, že nejde o nic komplikovaného.

Jak byste hodnotil spolupráci se společností VELUX, ať už v případě stavby Sunlighthouse nebo soutěže Active House Award 2011/2012?
Pro mě je výsledek spolupráce stále velmi pozitivní. V začátcích bych vůbec neřekl, že mi přinese tolik dobrého. Ukázalo se, že klientovi jde o experiment, který je opravdu cílem.