DENNÍ SVĚTLO
Denní světlo řídí biologický rytmus našeho těla. Ten udávám dobu spánku, kdy nabíráte síly, abyste se ráno cítili svěží a odpočatí. Denní světlo ovlivňuje naši náladu a pocit pohody během dne a má vliv i lidskou výkonnost. Výzkum provedený ve Švédsku ukázal, že studenti v učebnách bez oken se mnohem hůře soustředí a navazují spolupráci, než jejich kolegové v učebnách s dobrým denním osvětlením.
Denní světlo v interiéru je kombinací slunečního světla, oblohového světla a světla, které odráží se od fasád protějších domů, terénu a okolních překážek apod.
Sluneční světlo
- Představuje součást denního světla vyzařovanou přímo sluncem.
- Díky vysoké intenzitě osvětlení a hře světla a stínů dává místnosti osobitý charakter.
- Proniká hlouběji do nitra domova, především na jaře a na podzim, kdy se slunce nachází nízko nad obzorem.
- Zároveň se jedná o světlo natolik intenzivní, že může vyžadovat stínění.
Oblohová složka denního světla
- Představuje součást denního světla, které je rozptýleno. Může se vyskytovat společně se slunečním světlem, nebo samostatně (například je-li obloha zamračená nebo zatažená).
- Místnost naplňuje měkkým a jednolitým světlem, jeho intenzita však se vzdáleností od okna klesá. Empirické pravidlo říká, že z míst, v nichž potřebujete velké množství denního světla, byste měli mít výhled na oblohu.
Odrazná složka denního světla
- Neboli pozemní složka představující denní světlo, které se odráží od vnějších ploch – sousedních budov, stromů, trávníku, teras apod., avšak na své trase ztrácí na intenzitě.
- Světlo se od různých ploch – podlah, stropů – odráží i v interiéru. Naopak tmavé okenní rámy, podlahy, stropy a zdi absorbují, „kradou“, velké množství dopadajícího denního světla na úkor jeho odrazu.
TMA A DEPRESE
Čím méně světla je v dané chvíli v určitém ročním období, tím více světla náš organismus požaduje. Pokud je světla nedostatek, snižuje se produkce hormonu serotoninu a v mozku dochází k nárůstu produkce spánkového hormonu melatoninu. Jinými slovy, během potemnělých zimních dnů se naše těla cítí stejně, jako když se ukládáme ke spánku.
Někteří lidé jsou na nedostatek světla dokonce tak citliví, že trpí zimními depresemi. Řešení ale existuje: výzkum provedený na psychiatrické klinice v dánském městě Hillerod prokázal, že zimním depresím lze předcházet pomocí denního světla.
PŘÍZNAKY ZIMNÍ DEPRESE
Typickými příznaky jsou únava, netečnost, zvýšená chuť k jídlu a náladovost.
Zimní deprese může mít různě intenzivní stadia a nelze ji srovnávat s běžnou depresí. Lidé trpící běžnou depresí například obvykle méně jedí a spí, zatímco osoby se zimní depresí mívají tendenci jíst a spát v nadměrné míře.
Počet osob podstupující na speciálních klinikách nebo doma světelnou terapii neustále roste. Některé firmy instalovaly lampy určené pro světelnou terapii na pracovních stolech zaměstnanců nebo v místnostech, v nichž se zaměstnanci shromažďují. Díky tomu jsou jejich zaměstnanci spokojenější a cítí se lépe.