Dvoupodlažní rodinný dům je součástí historické zástavby v sousedství přírodního parku na okraji Prahy. Původní stavba však byla tmavá, nelogicky uspořádaná a uzavřená vůči okolí. Potenciál unikátní lokality a svažitého terénu plně odkryla až rekonstrukce s přidáním velkorysého prosklení, díky němuž je současný dům dokonale prosvětlený a jakoby vrostlý do okolní přírody.

Původní jednoduchý tvar domu se sedlovou střechou byl v průběhu více než sto let užívání deformován různými nástavbami a přílepky. Kompletní rekonstrukce tuto přidanou hmotu odstranila a vrátila stavbě jednoduchost. Dům byl vzkříšen v původních obrysech, ale jako udržitelný a s moderními, minimalisticky čistými liniemi. Výsledkem je světlý a příjemně vzdušný prostor, kde může rodina s dětmi přirozeně fungovat v kontaktu s venkovním světem, přestože uprostřed města. A navíc úsporně, protože moderní technologie zajistily nízkoenergetické bydlení s jen třetinovými provozními náklady oproti původnímu objektu.

Charakter místa umožnil logické propojení rodinného domu a jeho zeleného okolí ve všech úrovních pozemku. Základem nového konceptu bylo maximální otevření domu: Přibyly velké prosklené plochy, nové nebo zvětšené okenní otvory a přistavěná kuchyň s jídelnou prosvětlená světlíkem, která rozšířila obytný prostor a svou zelenou střechou navázala na horní zahradu. Toto originální řešení zároveň umožnilo přímý vstup do zahrady z podkrovní ložnice skrze šikmou střechu. Střešní terasa zde přitom není jen bránou do přírody, ale zaplavuje severně orientovanou ložnici spoustou přirozeného světla.

Obytná část orientovaná na jih se díky velkému prosklení otevírá do přírodního parku, který vytváří nekonečně se měnící obraz. Kuchyň s jídelnou umístěná v severní části má výhled i přímý vstup do intimního atria s posezením. Schodiště je prosvětlené velkým fasádním oknem, které při výstupu do patra poutá pozornost k zeleni horní zahrady. V patře domu se nachází soukromá část s dětskými pokoji a koupelnou, dále ložnice s přímým vstupem do zahrady, vlastní šatnou a en suite. Denní světlo do patra přivádí jedno fasádní a devět střešních oken, z toho dvě lomená v podobě střešní terasy, která umožňuje průchod do zahrady. Výsledkem je optimální prosvětlení všech prostor včetně chodby a koupelny, která má díky střešnímu oknu zajištěno i přirozené odvětrávání.

Právě střešní okna jsou dnes klíčovým prvkem celé stavby. Pomáhají nejen s osvětlením, ale také s větráním, atmosférou a pocitem prostornosti: „Ráno, když se probudíme, máme z postele výhled do zahrady. Necítíme se stísněně,“ popisuje Iveta Langerová jejich vliv v ložnici. „Díky střešním oknům můžeme krásně osvětlit podkrovní prostor, ale také jej ochladit. Máme okna na obou stranách domu a cirkulace vzduchu pomáhá ochlazovat místnosti,“ říká o jejich funkčním účelu v podkroví. A dodává, že střešní okna také zvyšují celkovou kvalitu prostoru, protože díky nimž místnosti působí větším a otevřenějším dojmem.

K dalšímu důležitému vylepšení došlo až dodatečně, po prvních zkušenostech s novým bydlením. Domácí komfort zvýšilo doplnění střešních oken o solární motory a venkovní rolety spolu s automatizací jejich funkcí. „Největší výhodou je, že střešní okna teď fungují bez mé pomoci. Když svítí slunce, rolety se spustí a zabraňují přehřívání. Když začne pršet, okna se sama zavřou a není potřeba běhat nahoru,“ chválí toto řešení architektka. Díky integrovanému dešťovému senzoru totiž není nutné okna při dešti ručně zavírat. Solární pohon také znamenal snadnou instalaci bez nutnosti elektřiny nebo poškození stěn.

Výsledkem rekonstrukce a nových vylepšení je nízkoenergetický, moderní a zdravý dům, který podporuje přirozený rytmus života rodiny. Spojení s přírodou zde není jen výhled z okna – je doslova součástí každodenního života.